Egyptský faraon

Tutanchamon...

Princ Tutanchaton žil na dvoře v Achetatonu a stal se králem v devíti letech. Jeho vláda je datována 1347-1339 př.n.l. v době velké slávy vlády 18.dynastie. Svým trůnním jménem se jmenoval Nebcheprure. Vládl devět let, zemřel v osmnácti letech záhadnou smrtí. Jeho otec byl faraon Achnaton(Amenhotep IV.) a matka pravděpodobně Kija, Achnatonova druhá manželka. Není však možné zcela vyloučit ani otcovství Amenhotepa III. Mezi egyptology je tedy stále veden boj, kdo vlastně Tutanchaton byl. Při svém sňatku byl Tutanchaton dítětem spojeným s velice mladou dívkou Anchesenpaaton , třetí dcerou Achnatona a Nefertiti. Korunovace „chlapce faraona „se konala v Thébách. Dostal nejvyšší hodnost v zemi, která se zmítala v náboženské i politické nejistotě. Nad mladičkým faraonem bděli dva muži. Prvním byl Aje,“božský otec“, vrchní vezír a druhým, Haremheb,generál velící ozbrojeným silám. Z Tutanchatona se zvolna stával Tutanchamon. Opustil učení boha Atona ve prospěch náboženství boha Amona. Amon byl bůh Slunce. V období Nové říše se stal hlavním bohem Egypta, byl prohlášen za  krále bohů a mimo jeho politický význam byl Amon také nejúctívanější bůh mezi obyčejnými lidmi.Takového významu nabyl díky úspěchu thébských vládců. Amon byl bůh Théb. Měl mnoho podob, nejčastěji byl zobrazován jako člověk. Eypťané ho také nazývali vezír chudiny. Tutanchamonova vláda však netrvala dlouho, mladý král zemřel ve svých osmnácti letech. Jeho hrobka nebyla dosud připravena a proto byl pohřben do skromného sklepení. Dělníci měli přesně sedmdesát dní na to, aby náhradní hrobku připravili. Pohřeb faraona Tutanchamona a obřad otvírání úst královské mumie řídil „božský otec" Aje. Faraon Tutanchamon je nejznámějším panovníkem egyptské historie, což je do jisté míry paradoxem, neboť pro egyptology je jedním z nejméně významných faraonů, o kterém se mnoho neví. Jeho proslulost způsobil objev jeho hrobky, která byla ušetřena nájezdu vykradačů hrobů, byla zcela neporušena se všemi svými poklady.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Copyright © 2006, Denisa Pflegrová